DSP Dějiny lékařství – tematické okruhy ke státní doktorské zkoušce
Státní zkouška se skládá ze tří tematických okruhů. První je metodologický, druhý z oblasti, která nemá vztah (především chronologicky) k tématu disertační práce kandidáta a třetí se podrobněji zaměří na období, jemuž se ve svém výzkumu kandidát věnuje.
Metodologická část
1) Dějiny dějin lékařství v českých zemích.
Literatura:
- Karel Černý, History of medicine in the Czech Republic: past and present, History of Medicine (Russian Journal for the History of Medicine and Allied Sciences) 3, 2016, 2, pp. 185-198.
- Eugen Strouhal, 70. let Ústavu dějin lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Časopis lékařů českých 133, 1994, 5, s. 24-26.
- Eva Rozsívalová, Výuka dějin lékařství na pražské fakultě před založením Ústavu pro dějiny lékařství, Časopis lékařů českých 106, 1967, č. 1, s. 24−25.
- L. Niklíček – R. Šimberská, Vývoj a současné problémy české historiografie lékařství a zdravotnictví, Dějiny věd a techniky 25, 1992, č. 1, s. 1−16.
- Petr Svobodný, Dějiny medicíny v Česku let 1993–2000, Dějiny věd a techniky 34, 2001, č. 1, s. 91−100.
2) Pozitivismus a whiggismus v historiografii vědy, problém retrospektivní diagnostiky.
Literatura:
- Daniel Špelda, Proměny historiografie vědy, Praha 2009.
- Piers D. Mitchell, Retrospective diagnosis and the use of historical texts for investigating disease in the past, International Journal of Paleopathology 1, 2011, č. 1, s. 81-88.
- Jon Arrizabalaga, Medical Causes of Death in Preindustrial Europe: Some Historiographical Considerations, Journal of the History of Medicine 54, 1999, s. 241–260.
- Andrew Cunningham, Identifying Disease in the Past: Cutting the Gordian Knot, Asclepio 54, 2002, No. 1, pp. 13-33.
- Prague Medical Report 110, 2009, č. 2 (celý svazek).
3) Metodologický vývoj v druhé polovině 20. století: Koyré, Foucault, Porter, lingvistický obrat, feministická historiografie, world history atd.
Literatura:
- John Burrow, A History of Histories, London: Penguin Book 2007, s. 467-536.
- Tomáš Knoz (ed.), Kultura ve středoevropských dějinách : rozprava mezi humanitními obory, Praha 2020.
- Donald Bloxham, Why history? a history, Oxford – New York 2020, část 7. a 8.
- Daniel R. Woolf, A concise history of history : global historiography from antiquity to the present, Cambridge 2019 (část 6).
- Georg G. Iggers, Dějepisectví ve 20. století, Praha 2002.
- Martin Nodl - Daniela Tinková (edd.), Antropologické přístupy v historickém bádání, Praha 2007.
- Owsei Temkin, The Double Face of Janus and Other Essays in the History of Medicine, Baltimore – London: The Johns Hopkins University Press 1977.
- Milena Lenderová, Vladan Hanulík, Daniela Tinková (eds.), Dějiny těla : prameny, koncepty, historiografie, Praha 2013.
4) Vybrané metody výzkumu: orální historie, (kolektivní) biografie, dějiny institucí.
Literatura
- Petr Svobodný, Dějiny medicíny jako dějiny vědy a vzdělanosti, Acta Universitatis Carolinae – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 58, 2019, č. 2, s. 77-83.
- Ana Simões – Maria Paula Diogo – Kostas Gavroglu (eds.), Sciences in the Universities of Europe, nineteenth and twentieth Centuries. Academic Landscapes, Boston 2015.
- Pieter Dhondt, University Jubilees and University History Writing: A Challenging Relationship, Leiden 2015.
- Mark Jackson, The Oxford Handbook of the History of Medicine, Oxford University Press 2011 (part III Themes and Methods).
- Keir Waddington, An Introduction to the Social History of Medicine: Europe since 1500, Palgrave Macmillan 2011.
- Miroslav Vaněk, O orální historii s jejími zakladateli a protagonisty, Praha 2008.
- Miroslav Vaněk – Pavel Mücke – Hana Pelikánová, Naslouchat hlasům paměti: Teoretické a praktické aspekty orální historie, Praha 2007.
- Wolfgang Uwe Eckart – Robert Jütte, Medizingeschichte: Eine Einführung, Böhlau Verlag 2007.
5) Profesionalizace a alternativa: téma „lidového“ lékařství, antipsychiatrické hnutí, odpor k moderní medicíně.
Literatura:
- Eva Křížová, Proměny lékařské profese z pohledu sociologie, Praha 2006.
- František Bahenský et al., Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada, Lidová kultura, Paseka 2014 (pasáže k lidové medicíně).
- Radovan Přikryl, Antipsychiatrické hnutí, Psychiatrie pro praxi 11, 2010, č. 1, s. 40-41.
- Michel Foucault, Psychologie a duševní nemoc, Praha 1997.
- Robert C. Olby et al., Companion to the History of Modern Science, London 1990, (kapitola Professionalisation).
- Daniela Tinková, Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa, Praha 2004.
- David Tomíček, Víra, rozum a zkušenost v lidovém lékařství pozdně středověkých Čech, Ústí nad Labem 2009.
Chronologická část
6) Paleopatologie: zdraví, nemoc a výživa v prehistorickém období.
Literatura:
- Václav Smrčka – Olivér Gábor, Health and disease in the neolithic Lengyel culture, Prague: Karolinum Press 2021.
- Václav Smrčka, Trace elements in bone tissue, Prague: Karolinum 2005.
- Evžen Strouhal, Život starých Egypťanů, Praha 1989 (kapitoly zabývající se zdravotnictvím).
7) Medicína u starověkých Řeků a Římanů.
Literatura:
- Roy Porter, Největší dobrodiní lidstva: historie medicíny od starověku po současnost, Praha: Prostor 2001.
- R. J. Hankinson, The Cambridge Companion to Galen, Cambridge University Press 2008.
- Heinz Schott, Kronika medicíny, Praha 1994.
8) Období raného středověku: Byzantská tradice, klášterní medicína, vliv benediktinského řádu, Salernská škola.
Literatura:
- Roy Porter, Největší dobrodiní lidstva: historie medicíny od starověku po současnost, Praha: Prostor 2001.
- Heinz Schott, Kronika medicíny, Praha 1994.
- Beverly Kienzle – Debra Stoudt – George Ferzoco, A Companion to Hildegard of Bingen, Leiden 2014.
- Lynda L. Coon, Dark Age Bodies: Gender and Monastic Practice in the Early Medieval West, Philadelphia 2011 (kapitola Gendering the Benedictine Rule).
- Monica H. Green (ed.), The Trotula, an English translation of the medieval compendium of women's medicine, Philadelphia 2002.
- Iona McCleery, 'Christ more powerful than Galen? The relationship between medicine and miracles', in: Matthew Mesley and Louise Wilson (eds.), Contextualizing Miracles in the Christian West, 1100–1500: New Historical Approaches, Oxford: Medium Aevum, Monograph Series 32, 2014, pp. 127–154.
9) Období vrcholného středověku, vznik univerzit a prvních lékařských fakult, vznik Pražského vysokého učení, významní profesoři působící v Praze ve 14. a na poč. 15. století.
Literatura:
- Roy Porter, Největší dobrodiní lidstva: historie medicíny od starověku po současnost, Praha: Prostor 2001.
- Elisabeth Tuisl, Die Medizinische Fakultät der Universität Wien im Mittelalter, Vienna 2014.
- G. Geltner, Roads to Health: Infrastructure and Urban Wellbeing in Later Medieval Italy (The Middle Ages Series), Philadelphia 2019.
- Blaise Cronin, Cathedrals of Learning: great and ancient universities of Western Europe, Chandos Publishing 2016.
- Dana Stehlíková, Od anděliky po zimostráz: latinský Herbář Křišťana z Prachatic a počátky staročeských herbářů, Brno 2017.
- Milada Říhová et al., Lékaři na dvoře Karla IV. a Jana Lucemburského, Praha – Litomyšl 2010.
- František Šmahel, Alma mater Pragensis: Studie k počátkům Univerzity Karlovy, Praha 2016.
10) Černá smrt: středověké epidemie v Evropě a v Čechách.
Literatura:
- Roy Porter, Největší dobrodiní lidstva: historie medicíny od starověku po současnost, Praha: Prostor 2001.
- Eduard Wondrák, Historie moru v Českých zemích, Praha 2020.
- Klaus Bergdolt, Černá smrt v Evropě: velký mor a konec středověku, Praha 2002.
- Karel Černý, Mor 1480-1730: epidemie v lékařských traktátech raného novověku, Praha 2020.
11) Nástup humanismu a renesance v Evropě: Pico della Mirandola, Nicolò Leoniceno, edice klasických lékařských autorit, předvesaliovská anatomie atd. Evropské lékařství doby renesance: anatomická revoluce, změny v epidemické situaci, vliv zámořských objevů.
Literatura:
- Roy Porter, Největší dobrodiní lidstva: historie medicíny od starověku po současnost, Praha: Prostor 2001.
- Flavia Buzetta, Magia naturalis e scientia cabalae in Giovanni Pico della Mirandola, Firenze 2019.
- Jan Herůfek, Scientia prohibita G. Pica della Mirandola, Ostrava 2017.
- Heinz Schott, Kronika medicíny, Praha 1994.
- Bohdana Divišová, Francouzská nemoc v radách lékařů 16. století : vznik a vývoj konsiliární literatury na příkladech francouzských, italských a německých představitelů medicíny, Praha 2018.
- David A. Lines, The Dynamics of Learning in Early Modern Italy: Arts and Medicine at the University of Bologna (I Tatti Studies in Italian Renaissance History), Harvard University Press 2023.
- Paul F. Grendler, The Universities of the Italian Renaissance, Johns Hopkins University Press 2004.
12) Česká medicína mezi pozdním středověkem a Bílou horou: rudolfinský dvůr, pokus o obnovu lékařské fakulty, první veřejná pitva v Čechách. Nejstarší tištěné lékařské a kuchařské knihy v Čechách a jejich autoři: Jan Černý, Václav Payer z Lokte, Pavel Severýn z Kapí Hory.
Literatura:
- Zikmund Winter, Doktoři a lékaři v XVI. věku v Čechách, Praha 1901.
- David Tomíček, Víra, rozum a zkušenost v lidovém lékařství pozdně středověkých Čech, Ústí nad Labem 2009.
- Ivo Purš – Vladimír Karpenko, Alchymie a Rudolf II.: hledání tajemství přírody ve střední Evropě v 16. a 17. století, Praha 2011.
- Pavel Drábek (ed.), Tadeáš Hájek z Hájku, Praha 2000.
- Miloš Grim – Ondřej Naňka – Karel Černý, Anatomie od Vesalia po současnost: 1514-2014, Praha 2014.
- Karel Černý – Petr Svobodný et al., Lékařství (Velké dějiny zemí koruny české, tematická řada), Praha 2022.
- Čeněk Zíbrt, Staročeské umění kuchařské, Praha 2012.
- Dana Stehlíková, Od anděliky po zimostráz: latinský Herbář Křišťana z Prachatic a počátky staročeských herbářů, Brno 2017.
- Zdeňka Tichá (ed.), Lékařské knížky Mistra Křišťana z Prachatic z mnohých vybrané, Praha 1975.
- Pavel Severýn z Kapí Hory, Staročeské umění kuchařské, Milevsko 1994.
13) Evropská medicína 17. a raného 18. století: pokroky v anatomii, vliv „nové vědy“ (Francis Bacon), alternativní proudy (J. B. van Helmont, paracelsiáni), rozvoj klinické výuky (Herman Boerhaave).
Literatura:
- Roy Porter, Největší dobrodiní lidstva: historie medicíny od starověku po současnost, Praha: Prostor 2001.
- Heinz Schott, Kronika medicíny, Praha 1994.
- Irma Taavitsainen – Päivi Pahta (eds.), Early modern English medical texts : corpus description and studies, Amsterdam – Philadelphia 2010.
- Harold John Cook, Matters of exchange : commerce, medicine, and science in the Dutch Golden Age, New Haven 2007.
- Lauren Kassell, Medicine and magic in Elizabethan London : Simon Forman: astrologer, alchemist, and physician, Oxford 2007.
14) Barokní medicína v Čechách (1648-1740).
Literatura:
- Karel Černý – Sonia Horn (eds.), Plague between Prague and Vienna: Medicine and Infectious Diseases in Early Modern Central Europe, Praha 2018.
- Pavla Jirková, "Větší-li se, či menší mor" : raně novověké morové epidemie v českých zemích, Praha 2019.
- Ludmila Hlaváčková, Das Spitalwesen in Böhmen und Mähren vom Beginn des Dreißigjährigen Kriegs bis zu den Josephinischen Reformen (1620-1780), in: Martin Scheutz – Andrea Sommerlechner – Herwig Weigl – Alfred Stefan Weiß, Europäisches Spitalwesen. Institutionelle Fürsorge in Mittelalter un Frühen Neuzait, Wien 2008, s. 381-402.
- Miloš Grim – Ondřej Naňka – Karel Černý, Anatomie od Vesalia po současnost: 1514-2014, Praha 2014.
- Karel Černý – Petr Svobodný et al., Lékařství (Velké dějiny zemí koruny české, tematická řada), Praha 2022.
15) Evropská medicína období osvícenství: nová teoretická východiska, medicína a stát (tzv. policejní lékařství), rozvoj institucionalizace (porodnice, duševně choří).
Literatura:
- Roy Porter, Největší dobrodiní lidstva: historie medicíny od starověku po současnost, Praha: Prostor 2001.
- Daniela Tinková, Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa, Praha 2004.
- Daniela Tinková, Tělo, věda, stát: zrození porodnice v osvícenské Evropě, Praha 2010.
- Michel Foucault, Zrození kliniky, Praha 2010.
16) Česká medicína od nástupu Marie Terezie do revolučního roku 1848: vliv Gerarda van Swietena, vznik josefinských ústavů, reforma výuky medicíny, chirurgie jako univerzitní obor, pokusy o reformu zdravotnické péče v regionech, nástup povinného očkování dětí.
Literatura:
- Daniela Tinková, „Člověk-stroj“ nebo „člověk-citlivý“? K vitalistické fyziologii 18. století a myšlení Jiřího Prochasky, in: Karel Černý – Petr Svobodný, Historia, medicina, cultura: sborník k dějinám medicíny, Praha 2006, s. 107−132.
- Vladan Hanulík, Historie nekonvenčních léčebných praktik v době profesionalizace medicíny : vznik a vývoj lázní Gräfenberg v 1. polovině 19. století, Pardubice 2017.
- Jindřich Květ a Daniela Tinková, Jan Theobald Held (1770-1851): Fakta a poznámky k mému budoucímu nekrologu I.: vzpomínky pražského lékaře na léta 1770-1799, Praha 2017.
- Milena Lenderová – Daniela Tinková – Vladan Hanulík, Tělo mezi medicínou a disciplínou: Proměny lékařského obrazu a ideálu lidského těla a tělesnosti v dlouhém 19. století, Praha 2014.
- Daniela Tinková, Zákeřná mefitis: zdravotní policie a veřejná hygiena v pozdně osvícenských Čechách, Praha 2012.
- Karel Černý – Petr Svobodný et al., Lékařství (Velké dějiny zemí koruny české, tematická řada), Praha 2022.
17) Evropská medicína mezi revolučním rokem 1848 a první světovou válkou: epidemiologická revoluce, vznik specializovaných výzkumných ústavů, nástup profesionalizace.
Literatura:
- Roy Porter, Největší dobrodiní lidstva: historie medicíny od starověku po současnost, Praha: Prostor 2001.
- Erna Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Köln – Graz 1965.
- Heinz Schott, Kronika medicíny, Praha 1994.
- Karl-Heinz Leven, Die Geschichte der Infektionskrankheiten. Von der Antike bis ins 20. Jahrhunder, Landsberg 1997.
- Christoph Gradmann – Thomas Schlich (eds.), Strategien der Kausalität. Konzepte der Krankheitsverursachung im im 19. und 20. Jahrbundert, Pfaffenweiler 1999.
18) Česká medicína 1848-1918: nástup českých přednášek, nový studijní řád 1872, rozdělení univerzity, rozvoj české lékařské fakulty, stavební rozvoj areálu v okolí VFN a na Albertově.
Literatura:
- Jan Havránek et al., Dějiny Univerzity Karlovy. III, 1802-1918, Praha 1997.
- Karel Černý – Petr Svobodný et al., Lékařství (Velké dějiny zemí koruny české, tematická řada), Praha 2022.
- Ludmila Hlaváčková, Počátky neurologie na pražských lékařských fakultách a založení neurologických klinik, Acta Universitatis Carolinae – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 59, 2019, č. 2, s. 11-42.
- Ludmila Hlaváčková, Druhá česká a německá interní klinika v Praze v dobách přednostenství E. Maixnera, J. Thomayera a R. Jaksche, Acta Universitatis Carolinae – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 51, 2011, č. 2, s. 11-43.
- Ludmila Sinkulová, Stát, lékaři a zdraví lidu, Praha 1959.
19) Světová medicína v období meziválečném: klíčové objevy (inzulin, očkování proti TBC, nové patogeny), instituce, osobnosti.
Literatura:
- Roy Porter, Největší dobrodiní lidstva: historie medicíny od starověku po současnost, Praha: Prostor 2001.
- Heinz Schott, Kronika medicíny, Praha 1994.
20) Československá medicína v meziválečném období: od policejní medicíny k sociálnímu lékařství, nemocniční síť, rozvoj a historie zdravotnického pojišťovnictví, situace ve vysokém školství.
Literatura:
- Karel Černý – Petr Svobodný et al., Lékařství (Velké dějiny zemí koruny české, tematická řada), Praha 2022.
- Hana Mášová, Nemocniční otázka v meziválečném Československu, Praha 2005.
- Ladislav Niklíček, Systém veřejného zdravotnictví a nemocenského pojištění za první Československé republiky, Praha 1994
- Lukáš Fasora, Dějiny lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 2022.
- Harald Salfellner, Španělská chřipka. Příběh pandemie z roku 1918, Praha 2018.
- Šárka Caitlín Rábová, Tuberkulóza a společnost. Obrazy nemoci v 19. a 20. století, Praha 2021.
21) Druhá světová válka v evropské a české medicíně: problém etiky, vliv eugenických teorií, pronásledování židovských lékařů, osudy Univerzity Karlovy ve válečných letech.
Literatura:
- Robert Jütte, Medizin und Nazionalsozialismus. Bilanz und Perspektiven der Forschung, Göttingen 2011.
- Wolfgang Uwe Eckart, Medizin in der NS-Diktatur. Ideologie, Praxis, Folgen, Wien-Köln-Weimar 2012.
- Alena Míšková, Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9. květnu 1945, Praha 2002
- Michal V. Šimůnek – Antonín Kostlán, Biografický slovník obětí nacistické perzekuce z řad vědecké obce v českých zemích 1939–1945, I., Praha 2019
- Milan Novák – Michal V. Šimůnek, Zdraví nemocní říšští protektoři v Čechách a na Moravě 1939–1945, Praha 2018.
- René Milfait – Milan Novák – Michal V. Šimůnek, Hitler místo Hippokrata. Nacistická etika a morálka, humanitární hodnoty a válečné zdravotnictví ve světle poměrů na okupovaném území českých zemí, 1939–1945, Praha 2022.
- Karel A. Macháček, Útěk do Anglie, Praha 2003.
- Karel Černý – Petr Svobodný et al., Lékařství (Velké dějiny zemí koruny české, tematická řada), Praha 2022.
22) Světová medicína po roce 1945 – možnosti a meze: klíčové objevy, instituce, osobnosti,
Literatura:
- James Le Fabu, Vzestup a pád moderní medicíny, Praha 2001.
· Heinz Schott, Kronika medicíny, Praha 1994.
- Valery Soyfer, Rudá biologie. Pseudověda v SSSR, Praha 2005.
23) Medicína v Československu od konce 2. světové války do Sametové revoluce: rozvoj vysokého školství a mimouniverzitních vědeckých institucí, proměny sociální péče, masová lékařská péče v socialistické společnosti (očkovací kampaně), vliv Pražského jara, vztahy s rozvojem vědy na Západě, klíčové vědecké objevy.
Literatura:
- Karel Černý – Petr Svobodný et al., Lékařství (Velké dějiny zemí koruny české, tematická řada), Praha 2022.
- Pavel Urbášek – Jiří Pulec, Vysokoškolský vzdělávací systém v letech 1945–1969, Olomouc 2012.
- Pavel Urbášek, Vysokoškolský vzdělávací systém v letech tzv. normalizace, Olomouc2008.
- Jakub Jareš – Martin Franc a kol., Mezi konkurencí a spoluprací. Univerzita Karlova a ČSAV 1945–1969, Praha 2018.
· Lukáš Fasora, Dějiny lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 2022.
24) Medicína v Československu a České republice po pádu komunismu: reformy 90. let, změny v oblasti výuky a výzkumu, klíčové vědecké objevy poslední doby.
Literatura:
- Karel Černý – Petr Svobodný et al., Lékařství (Velké dějiny zemí koruny české, tematická řada), Praha 2022.
· Lukáš Fasora, Dějiny lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 2022.