Doktorský studijní program DĚJINY LÉKAŘSTVÍ
Cíle a charakteristika studijního oboru
Historie medicíny je interdisciplinární obor zabývající se dějinami lékařské vědy, dějinami jednotlivých oborů a jejich představitelů, dějinami lékařského stavu a vývoje lékařského myšlení, dějinami výuky zdravotnických pracovníků, dějinami veřejného zdravotnictví a zdravotnických zařízení, proměnami a výskytem chorob i jejich léčby.
Historie medicíny má staletou tradici na lékařských fakultách světových univerzit a je pěstována jak lékaři, tak historiky, filozofy, právníky a představiteli dalších oborů. Ústav dějin lékařství 1. LF UK, jeden z prvních v Evropě, rozvíjí svou činnost na půdě naší nejstarší lékařské fakulty již od roku 1920. V rámci své dlouholeté tradice a s využitím zkušeností partnerských ústavů zejména v Rakousku a v SRN je schopen zajistit studijní program pro pregraduální i doktorské studium z dějin lékařství ve všech výše uvedených oblastech.
Navrhované studium umožňuje dosáhnout nejvyššího specializovaného vzdělání v tomto oboru jak absolventům lékařských fakult, tak i různých humanitních oborů, například historie. Pracovníci ústavu jsou pravidelně spolupořadateli, koordinátory a přednášejícími na mezinárodních konferencích o dějinách medicíny. Pracovníci ústavu také spolupracují již řadu let s některými ústavy AV ČR, Filozofické fakulty UK, Fakulty sociálních věd UK, Filozofické fakulty MU v Brně a Filozofické fakulty UPJŠ v Košicích. Konají zde semináře a přednášky, zadávají a konzultují diplomové práce z dějin lékařství. Tito absolventi zatím nemají možnost dosáhnout vyšších akademických hodností na specializovaném pracovišti a musí své doktorské studium absolvovat na pracovištích, která se problematikou dějin lékařství vědecky a pedagogicky v nejmenším nezabývají. Ústav dějin lékařství je proto centrálním pracovištěm koordinujícím výchovu doktorandů zaměřených na dějiny lékařství nejen na pražských, ale i na ostatních vysokých školách v českých zemích.
V této oblasti mají pracovníci Ústavu dějin lékařství bohaté zkušenosti z minulosti, jež se týkají několika rovin. Předně jde o vedení bakalářských a magisterských prací posluchačů humanitních oborů, dále pak jde o vedení prací z dějin lékařství posluchačů lékařské fakulty UK a konečně o vedení doktorských prací z oboru paleopatologie u absolventů přírodovědecké fakulty UK.
Profil absolventa studijního oboru
Absolvent oboru musí být schopen pracovat s odbornou cizojazyčnou literaturou, samostatně připravovat i vést výzkumné projekty a zpracovávat je s přihlédnutím především k interdisciplinárnímu zaměření, být školitelem v oboru a dále samostatně a na odpovídající úrovni řešit zadaná témata z oboru dějin lékařství a zdravotnictví.
Absolventi mohou uplatnit získané vzdělání v těchto oblastech:
a) výuka na univerzitách (vyučování dějin lékařství, zdravotnictví a základní lékařské terminologie na fakultách lékařských i jiných)
b) působení na výzkumných a akademických pracovištích (například AV ČR)
c) poradní činnost zejména v případě velkých zdravotnických a sociálních zařízení
Zajištění odbornou literaturou
Ústav dějin lékařství a cizích jazyků vlastní rozsáhlou knihovnu v počtu asi 17 tisíc svazků. Knihovna je unikátní sbírkou pro obor historie medicíny, obzvláště pro starší období, a to i v rámci evropského měřítka. Je v ní dochována značná část první odborné lékařské knihovny pražské lékařské fakulty (Medizinisches Lesemuseum, zal. v roce 1841) a je průběžně doplňována z grantových prostředků podle finančních možností.
Neustálé rozšiřující se zajišťování odborných znalostí i informací o bibliografii v oboru zajišťuje internetový vstup do odborných databází.
Starší základní literatura k oboru:
Adolph Carl Peter Callisen, Medizinisches Schriftsteller-Lexicon der jetzt lebenden Aerzte, Wundärzte, Geburtshelfer, Apotheker, und Naturforscher aller gebildeten Völker. Band 1 – 33, Copenhagen 1830 – 1845.
Kolektiv autorů, Dictionaire des sciences médicales, par une société de médecins et de chirurgiens, I – LXI., Paris 1812 – 1822.
Albert von Haller, Bibliotheca medicinae practicae, I – IV, Basilej 1776 – 1788.
Zeitschift für Heilkunde als Forsetzgang der Prager ViertelJahrschift für praktische Heilkunde, 1886 – 1897.
Medizinische Jahrbücher des kais. königl osterreich. Staates, Wien, Beck, Bände 1 – 6 (1811 – 1820), Neue Folge Bd. 1 – 66 (1831 – 1848).
Vierteljahrschift für die praktische Heilkunde, Jahrgang 1 – 9, (1844 – 1852).
Sudhoffs Archiv, Zeitschrift für Wissenschaftsgeschichte od roč. 1 (1908) po současnost (roč. 91, 2007).
Soupis obsáhlé sbírky pražských lékařských disertací je obsažen v publikaci Ludvík Schmid – Eva Rozsívalová, Pražské lékařské disertace, Praha 1957.
Současná základní literatura:
Eckart, Wolfgang U.: Geschichte der Medizin. 5. korr. und aktualisierte Aufl. (Springer-Lehrbuch), Heidelberg: Springer, 2005.
Eckart, Wolfgang U. - Jütte, Robert: Medizingeschichte. Köln: Böhlau, 2007.
Iggers, Georg: Dějepisectví ve 20. století. Praha, 2002.
Noack, Thorsten u.a. (Hgg.): Geschichte, Theorie und Ethik in der Medizin. München: Urban & Fischer, 2007.
Nuland, Sherwin B.: Lékařství v průběhu staletí. Praha: Knižní klub, ed. Columbus, 1988.
Porter, Roy: Největší dobrodiní lidstva. Historie medicíny od starověku po současnost. Praha, 2001 (angl. 1.vydání 1997).
Schott, Heinz: Kronika medicíny. Praha: Fortuna Print, 1994.
Schulz, Stefan u.a. (Hgg.): Geschichte, Theorie und Ethik der Medizin. Eine Einführung. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2006.
Seidler, Eduard - Leven, Karl-Heinz: Geschichte der Medizin und der Krankenpflege. 7. überarb. u. erw. Aufl. Stuttgart: Kohlhammer, 2003.
Svobodný, Petr – Hlaváčková, Ludmila: Dějiny lékařství v českých zemích. Praha: Triton, 2004.
K dějinám lékařských fakult:
Dějiny Univerzity Karlovy I – IV, Praha: Karolinum 1995 - 1998
Vstupní požadavky na uchazeče
Podmínkou přijetí je:
a) ukončené vzdělání magisterského typu s preferencí lékařských fakult
b) úspěšné absolvování přijímacího pohovoru
Studijní předměty
Na pracovišti jsou průběžně pro všechny postgraduální studenty pořádány přednášky a diskusní semináře s aktivní spoluúčastí studentů na rozličná témata z oboru historie medicíny.
Doktorandům je doporučeno si zapsat pro ně tematicky vhodné semináře i na jiných fakultách.
K základním povinnostem doktoranda patří složení 1 dílčí odborné zkoušky na základě dohody se školitelem, získání minimálně 2 zápočtů z odborných seminářů, složení zkoušky z angličtiny, složení státní doktorské zkoušky z dějin lékařství a obecných dějin a vypracování disertační práce na stanovené téma.
Studijní předměty zajišťované Ústavem dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK v Praze:
CYKLUS PŘEDNÁŠEK A SEMINÁŘŮ Z DĚJIN LÉKAŘSTVÍ A OBECNÉ HISTORIE
Typ studijního předmětu: povinný
Rozsah studijního předmětu: přednášky probíhají během celého studia cca 3x za semestr
Formy výuky studijního předmětu: přednášky, semináře a konzultace
Způsob ukončování studijního předmětu: zápočet
Koordinátor: prof.PhDr. Milada Říhová, CSc.
Stručná anotace předmětu: Přednášky našich a zahraničních představitelů dějin lékařství a příbuzných oborů.
Odborná literatura:
Kavka, František - Petráň, Josef: Dějiny University Karlovy 1348-1990 I. - IV., Praha: Karolinum, 1995-1998.
Eckart, Wolfgang U.: Geschichte der Medizin. 5. korr. und aktualisierte Aufl. (Springer-Lehrbuch), Heidelberg: Springer, 2005.
Eckart, Wolfgang U. - Jütte, Robert: Medizingeschichte. Köln: Böhlau, 2007.
Iggers, Georg: Dějepisectví ve 20. století. Praha, 2002.
Noack, Thorsten u.a. (Hgg.): Geschichte, Theorie und Ethik in der Medizin. München: Urban & Fischer, 2007.
Nuland, Sherwin B.: Lékařství v průběhu staletí. Praha: Knižní klub, ed. Columbus, 2000 (angl. 1.vydání 1988).
Porter, Roy: Největší dobrodiní lidstva. Historie medicíny od starověku po současnost. Praha: Prostor, 2001 (angl. 1.vydání 1997).
Říhová, Milada a kol.: Kapitoly z dějin lékařství. Praha: Karolinum, 2005.
Schott, Heinz: Kronika medicíny. Praha: Fortuna Print, 1994.
Schulz, Stefan u.a. (Hgg.): Geschichte, Theorie und Ethik der Medizin. Eine Einführung. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2006.
Seidler, Eduard - Leven, Karl-Heinz: Geschichte der Medizin und der Krankenpflege. 7. überarb. u. erw. Aufl. Stuttgart: Kohlhammer, 2003.
Svobodný, Petr – Hlaváčková, Ludmila: Dějiny lékařství v českých zemích. Praha: Triton, 2004.
Vögele, Jörg, Noack, Thorsten, Fangerau, Heiner u.a. (Hgg.): Geschichte, Theorie und Ethik der Medizin. München: Urban & Fischer, 2007.
SOMATOLOGIE
Typ studijního předmětu: povinný pro absolventy humanitních oborů
Rozsah studijního předmětu: 1 semestr
Formy výuky studijního předmětu: přednášky, konzultace
Způsob ukončování studijního předmětu: zkouška
Vyučující: doc.MUDr. Petr Hach, CSc., Dr.Med.h.c.
Stručná anotace předmětu: Cílem předmětu je získání podrobnějších znalostí o morfologii a fyziologii lidského těla, poznání základních problémů variability lidských struktur biologických (fyzických, behaviorálních a sociokulturních) v minulosti a přítomnosti. Nedílnou součástí je dobrá znalost řecko.latinské lékařské terminologie.
Odborná literatura:
Dylevský, Ivan: Anatomie a fyziologie člověka. Olomouc: Epava, 1998.
Dylevský, Ivan: Somatologie. Olomouc: Epava, 2000.
Vejražka, Martin – Svobodová, Dana: Terminologiae medicae IANUA. Praha: Academia, 2002.
METODOLOGIE HISTORICKÝCH VĚD
Typ studijního předmětu: povinný pro absolventy lékařských a přírodovědeckých fakult
Rozsah studijního předmětu: 2 semestry
Formy výuky studijního předmětu: přednášky a konzultace
Způsob ukončování studijního předmětu: zkouška
Vyučující: doc.PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.
Stručná anotace předmětu: Vymezení oboru v rámci historických věd a poučení o základních metodách historického bádání.
Odborná literatura:
Bláhová, Marie: Historická chronologie. Praha, 2001.
Ecco, Umberto: Jak napsat diplomovou práci. Olomouc, 1997.
Dülmen, Richard van: Historická antropologie. Praha, 2002.
Hlaváček, Ivan, Kašpar, Jaroslav, Nový, Rostislav: Vademecum pomocných věd historických. Praha 2002, 4. vyd.
Iggers, Georg: Dějepisectví ve 20. století. Praha, 2002.
Kutnar, František, Marek, Jaroslav: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Praha, 1997.
Aufriss der historischen Wissenschaften:
B. 5 Mündliche Überlieferungen und Geschichtsschreiben, Stuttgart, 2003.
B. 6 Institutionen , Stuttgart, 2002.
B. 7 Neue Themen und Methoden, Stuttgart. 2003.
Bruchhausen, Walter, Schott, Heinz: Geschichte, Theorie und Ethik der Medizin, Köln, 2008.
Conrad, Christopf, Kessel, Martina (hrsg.): Geschichte schreiben in der Postmoderne, Stuttgart, 1994.
Eckart, Wolfgang, Jütte, Robert: Medizingeschichte. Eine Einführung, Köln, Weimar, 2007.
Jordan, Steffan: Lexikon Geschichtwissenschaft. Hundert Grundbegriffe, Stuttgart, 2003.
Samaran, Charles: L’histoire et ses méthodes, Belgique, 1961.
PALEOGRAFICKÝ SEMINÁŘ s četbou latinsky psané lékařské literatury
Typ studijního předmětu: volitelný
Rozsah studijního předmětu: předmět probíhá během celého studia 2 hod. týdně
Formy výuky studijního předmětu: seminář
Způsob ukončování studijního předmětu: zápočet
Vyučující: prof.PhDr. Milada Říhová, CSc.
Stručná anotace předmětu: Četba středověkých latinsky psaných a rukopisně dochovaných prací předních univerzitních a dvorních mistrů lékařů spojená s podrobným výkladem jazykovým, paleografickým i věcným.
Odborná literatura:
Cappelli Adriano: Dizionario di abbreviature Latine ed Italiane. Milano: Ulrico Hoepli Editore S.p.A., 1990.
Kašpar, Josef: Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím, I-II. Praha: SPN, 1975.
Conseils pour lۥ édition des textes médiévaux, Fascicule I, Conseils généraux. Paris: École nationale des chartes. 2001.
Conseils pour ľédition des textes médiévaux, Fascicule II, Actes et documents dۥ archives. Paris: École nationale des chartes. 2001.
Conseils pour ľédition des textes médiévaux, Fascicule III, Textes littéraires. Paris: École nationale des chartes. 2002.
Další povinnosti, které musí student plnit v průběhu studia
Recenzní a posudková činnost, publikace dílčích výsledků, prezentace na konferencích, badatelská činnost v zahraničních archivech a knihovnách. Vyžaduje se i studijní pobyt na příbuzném zahraničním pracovišti.
Individuální studijní plán
Doktorand vyhotoví pod vedením svého školitele vlastní studijní plán. Harmonogram postupu má tyto hlavní fáze:
1) absolvování nejméně dvou odborných seminářů zakončených zápočtem
2) absolvování dalšího odborného semináře podle zaměření magisterského studia - absolventi humanitních věd: povinný seminář ze somatologie a latinské lékařské terminologie zakončený zkouškou; absolventi lékařských fakult: úvod do metodologie historických věd
3) jazyková příprava zakončená zkouškou
4) příprava a následné průběžné zpracovávání disertace
5) státní doktorská zkouška.
Státní doktorská zkouška
Povinností absolventa je:
1) splnit všechny povinnosti vypsané v odstavci Individuální studijní plán
2) doložit publikační a recenzní činnost v odborných časopisech
3) předložit doklad o pobytech na příbuzných pracovištích v zahraničí
4) prokázat vyspělou úroveň obecného rozhledu v daném oboru
5) osvědčit podrobné vědomosti o dosaženém stupni znalostí v oblasti lékařské, zdravotnické, sociální i obecně historické v časovém období, k němuž se vztahuje téma disertace. Jedna otázka zahrnuje i povšechnou znalost dějin lékařství světových i domácích.
Literatura ke státní závěrečné zkoušce je průběžně doplňována podle zaměření disertace.
Požadavky na podobu disertační práce a doplnění pokynů pro doktorandy:
1) Tato pravidla jsou závazná pro studenty DSP Dějiny lékařství. 2) Disertační práce musí obsahovat původní poznatky ve větším rozsahu než práce magisterská a jednoznačně prokázat schopnost doktoranda/doktorandky k samostatné tvůrčí vědecké práci. 3) Je-li součástí práce edice nějakého dosud nepublikovaného textu, tato se zpravidla nezapočítává do požadovaného rozsahu, případnou výjimkou je potřeba projednat se školitelem. 4) Práce musí obsahovat tyto části: l Kritické zhodnocení dosavadní literatury naší i zahraniční k tématu práce. l Úplný soupis pramenů a literatury, prameny rukopisné musí být uváděny s přesnými údaji o uložení. l Prameny tištěné dle potřeby možno dále dělit na úřední tisky, dobový periodický tisk apod. l Citace v soupisu literatury i poznámkách musí být jednotné a odpovídat zavedenému úzu v některém z významných oborových periodik (např. Český časopis historický). 5) Vlastní úvahy a závěry autora/autorky musí být jasně odlišeny od přejímaných nejen při citacích v uvozovkách, ale i při volné parafrázi. 6) Nejméně dvě části práce musí být publikovány ve formě článků v některém z recenzovaných časopisů nebo časopisů s impakt faktorem. 7) Během studia musí každý doktorand každoročně publikovat nejméně jednu recenzi nebo zprávu a jeden článek v recenzovaném časopise. Návrh témat disertačních prací 1) Schmorolovy uzly obratlů (morfologie, diachronická populační studie, srovnání výskytu u nomádských, zemědělských a městských populací, pokus o vysvětlení etiologie resp. patogeneze). 2) Osteochondritis dissecans kloubů (morfologie ve vztahu k jednotlivým druhům velkých i malých klubů, diachronická populační studie, srovnání výskytu u různých populací s odlišným podílem fyzické zátěže, pokus o vysvětlení etiologie, resp. patogeneze). 3) Vývoj chorob z hlediska paleopatologie (např. lepra aj.). 4) Stopové prvky v kostní tkáni v době bronzové a železné. 5) Zdravotní stav populací neolitu a eneolitu na základě studia kosterního materiálu z Čech.
Školitel: doc.MUDr. Václav Smrčka, CSc.
6) Reflexe zdraví a nemoci populace Českého království prizmatem písemných pramenů středověkých a raně novověkých. 7) Vývoj akademického diskursu léčby chorob (prevence, diagnostika, medikace) v průběhu raného novověku. 8) Lékaři a jejich díla v českých zemích 16. - 18. století. 9) Porod a infanticida v době pobělohorské. 10) Lékařské dosud nezpracované rukopisné fondy v knihovně Vyšebrodského kláštera. 11) Tělo, zdraví, nemoc v budhistickém a klasickém čínském lékařství v 17. a 18. století. 12) Eponymie v terminologické praxi anatomie člověka. 13) Vytváření nemocniční sítě v českých zemích v 19. století. 14) Lékařská a zdravotní péče o děti v 19. století (dětské nemocnice, nalezince, vývoj dětského lékařství jako zvláštního oboru). 15) Josef Hyrtl (1810-1894), profesor anatomie pražské a vídeňské lékařské fakulty. 16) Dějiny Spolku českých mediků. 17) Radiologie a rentgenologie v českém zdravotnictví. 18) Vývoj jednotlivých lékařských oborů. 19) Péče o děti a mládež z pohledu sociálně-zdravotního v období první republiky. 20) Fenomén tzv. sjednocené nemocnice v čs. socialistickém zdravotnictví. 21) Zdravotnictví v programech politických stran. 22) Léčebné a humanitní ústavy ve 20. století. 23) Gerta Theresa Coriová a Carl Ferdinand Cori – laureáti Nobelovy ceny. 24) Pražská lékařská fakulta a zemské zdravotnictví v Čechách v 17. - 18. století. 25) Ústavy a kliniky pražských lékařských fakult jako vědecká, výuková a zdravotnická zařízení v letech 1918 - 1938. 26) Genderové aspekty zdraví a nemoci v 19. a 20. století. 27) Vývoj evropských zdravotnických (případně sociálních) systémů v 19. a 20. století (například skandinávský model). 28) Lékařské fakulty v Německu (a Rakousku) ve 20. století (věda - zdravotnictví - politika).
Složení oborové rady
Předsedkyně oborové rady: Prof.PhDr. Milada Říhová, CSc. – UK, 1.LF Členové: Prof.MUDr.PhDr. Eugen Strouhal, DrSc. – UK, 1.LF Doc.PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc. – UK, 1.LF Prof.MUDr. Radomír Čihák, DrSc. – UK, 1.LF Doc.MUDr. Petr Hach, CSc., Dr. Med. h.c. – UK, 1.LF Prof.PhDr. Lenka Bobková, CSc. – UK, FF Prof.PhDr. Eduard Maur, CSc. – UK, FF Doc.PhDr. Václav Marek, CSc. – UK, FF Doc.PhDr. Petr Svobodný, Ph.D. - UK, Ústav dějin UK a archiv UK Doc. Jan Janko, prom.biolog, CSc. - AV ČR, Masarykův ústav a Archiv Doc.PhDr. Alena Míšková – AV ČR, Masarykův ústav a Archiv Doc.ThDr. Václav Ventura, Th.D. – UK, 1.LF Doc.PhDr. Miloslav Bednář, CSc. – UK, 1.LF + AV ČR, Filozofický ústav
Seznam školitelů Prof.PhDr. Milada Říhová, CSc. Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1.LF UK, Karlovo nám. 40, 128 00 Praha 2, tel.: 224963449, e-mail: milada.rihova(zavináč)lf1.cuni.cz Doc.PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc. Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1.LF UK, U nemocnice 4, 121 08 Praha 2, tel.: 224965621, e-mail: ludmila.hlavackova(zavinac)lf1.cuni.cz PhDr. Hana Mášová, Ph.D. Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1.LF UK, U nemocnice 4, 121 08 Praha 2, tel.: 224965624, e-mail: hana.masova(zavináč)lf1.cuni.cz Mgr. Karel Černý, Ph.D. Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1.LF UK, U nemocnice 4, 121 08 Praha 2, tel.: 224965621, e-mail: karel.cerny(zavinac)lf1.cuni.cz Doc.PhDr. Václav Smrčka, CSc. Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1.LF UK, U nemocnice 4, 121 08 Praha 2, tel.: 224965622, e-mail: dejiny(zavináč)lf1.cuni.cz Doc.PhDr. Petr Svobodný, Ph.D. Ústav dějin Univerzity Karlovy a Archiv Univerzity Karlovy, Ovocný trh 5, 116 36 Praha 1, tel.: 224491475, e-mail: petr.svobodny(zavináč)ruk.cuni.cz Přehled o studentech a absolventech počet studentů - celkem: 14 (v prezenční formě 2) Studenti a témata jejich disertací: Obhajoby 27.11.2007: Doc.PhDr. Petr Svobodný (absolvent FF UK v Praze, obor historie): Pražské lékařské fakulty a jejich klinická pracoviště 1938-1945. 4. ročník, forma studia: kombinovaná, školitelka: doc.PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc. Mgr. Dita Sálová (absolventka FF UK v Praze, obor anglistika / amerikanistika – japanologie): Hakuin Ekaku. Rozličné příběhy z nočního člunu. Jednota a jinakost lékařského diskursu tokugawské doby. 4. ročník, forma studia: kombinovaná, školitelka: prof.PhDr. Milada Říhová, CSc. Obhajoby 25.6.2008: Mgr. David Tomíček (absolvent Pedagogické fakulty UJEP v Ústí nad Labem, obor historie – český jazyk): Víra, rozum a zkušenost v lidovém lékařství pozdně středověkých Čech. 4. ročník, forma studia: prezenční, školitelka: prof.PhDr. Milada Říhová, CSc. Mgr. Karel Černý (absolvent Historického ústavu Jihočeské univerzity, obor kulturní historie): Medicína v prostředí Tovaryšstva Ježíšova a dalších řeholních institucí v Čechách 17. století. Komparativní analýza. 6. ročník, forma studia: kombinovaná, školitelka: prof.PhDr. Milada Říhová, CSc.
Školitel: doc.MUDr. Václav Smrčka, CSc.
Školitel: doc.MUDr. Václav Smrčka, CSc.
Školitel: doc.MUDr. Václav Smrčka, CSc.
Školitel: doc.MUDr. Václav Smrčka, CSc.
Školitelka: prof.PhDr. Milada Říhová, CSc.
Školitelka: prof.PhDr. Milada Říhová, CSc.
Školitelka: prof.PhDr. Milada Říhová, CSc.
Školitelka: prof.PhDr. Milada Říhová, CSc.
Školitelka: prof.PhDr. Milada Říhová, CSc.
Školitelka: prof.PhDr. Milada Říhová, CSc.
Školitelka: prof.PhDr. Milada Říhová, CSc.
Školitelka: doc.PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.
Školitelka: doc.PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.
Školitelka: doc.PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.
Školitelka: doc.PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.
Školitelka: doc.PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.
Školitelka: doc.PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.
Školitelka: PhDr. Hana Mášová, Ph.D.
Školitelka: PhDr. Hana Mášová, Ph.D.
Školitelka: PhDr. Hana Mášová, Ph.D.
Školitelka: PhDr. Hana Mášová, Ph.D.
Školitel: doc. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D.
Školitel: doc.PhDr. Petr Svobodný, Ph.D.
Školitel: doc.PhDr. Petr Svobodný, Ph.D.
Školitel: doc.PhDr. Petr Svobodný, Ph.D.
Školitel: doc.PhDr. Petr Svobodný, Ph.D.
Školitel: doc.PhDr. Petr Svobodný, Ph.D.
počet absolventů - 4
2. ročník:
PhDr. Tomáš Alušík, Ph.D.: Zbraně a poranění v době bronzové na Krétě.
Forma studia: kombinovaná, školitel: doc.MUDr. Václav Smrčka, CSc.
Mgr. Bohdana Divišová: Lékaři a medicína rudolfínské doby.
Forma studia: kombinovaná, školitel: Mgr. Karel Černý, Ph.D.
Mgr. Ilona Pavelková: Lázně a sanatória ve Slezsku (česká část) od 2. pol. 19. století do konce 30. let 20. století.
Forma studia: kombinovaná, školitelka: PhDr. Hana Mášová, Ph.D.
3. ročník:
Mgr. Lucia Hlavenková (absolventka Filozofické fakulty UK v Bratislavě, obor archeologie): Chorobnost v římském období z hlediska paleopatologie.
Forma studia: kombinovaná, školitel: doc.MUDr. Václav Smrčka, CSc.
Mgr. Petr Kolář (absolvent Pedagogické fakulty UK, obor dějepis – pedagogika): Historie Jedličkova ústavu v Praze.
Forma studia: kombinovaná, školitelka: PhDr. Hana Mášová, Ph.D.
4. ročník:
Mgr. Šimon Krýsl (absolvent Filozofické fakulty UK, obor etnologie): Umučení lékaři: Pamětní kniha 1938-1945.
Forma studia: kombinovaná, školitel: doc.PhDr. Petr Svobodný, Ph.D.
MUDr. Zuzana Kružicová (absolventka 1.lékařské fakulty UK v Praze, obor všeobecné lékařství): Dějiny dermatovenerologie na pražské lékařské fakultě.
Forma studia: prezenční, školitelka: doc.PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.
Mgr. Anna Pankowská (absolventka filozofické fakulty Západočeské univerzity, obor antropologie populací minulosti): Rekonstrukce zdraví a životního stylu jedinců pohřbených v sídlištních jamách a hrobech starší a střední doby bronzové na základě patologických znaků na kostře.
Forma studia: prezenční, školitel: doc.MUDr. Václav Smrčka, CSc.
5. ročník:
Mgr. Andrej Shbat (absolvent Přírodovědecké fakulty MU v Brně, obor antropologie): Zdravotní stav populací neolitu a eneolitu na základě studia kosterního materiálu z Čech.
Forma studia: kombinovaná, školitelé: doc.MUDr. Václav Smrčka, CSc.
Mgr. Alexandra Surá (absolventka Katolické teologické fakulty, obor náboženské nauky): Porodnictví doby poběholohorské. Utajené porody, infanticida a smolné knihy 17. století.
Forma studia: kombinovaná, školitelka: prof.PhDr. Milada Říhová, CSc.
6. ročník:
JUDr. Šárka Špeciánová (absolventka Právnické UK v Praze): Péče o děti a mládež z pohledu sociálně-zdravotního v období první republiky.
Forma studia: kombinovaná, školitelka: PhDr. Hana Mášová, Ph.D.
(v ak.r. 2010/11 přerušila studium)
7. ročník:
MUDr. Pavel Čech (absolvent Lékařské fakulty hygienické UK v Praze): Gerta Theresa Coriová a Carl Ferdinand Cori – laureáti Nobelovy ceny.
Forma studia: kombinovaná, školitel: doc.PhDr. Petr Svobodný, Ph.D.
MUDr. Olga Procházková (absolventka Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze): Josef Hyrtl (1810-1894), profesor anatomie pražské a vídeňské lékařské fakulty.
Forma studia: kombinovaná, školitelka: doc.PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.
8. ročník:
Mgr. Emilie Těšínská (absolventka Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze, obor matematika): Radiologie a rentgenologie v českém zdravotnictví.
Forma studia: kombinovaná, školitelka: doc.PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.
Absolventi: